Pro mnohé bude asi zajímavá otázka, co by vzniklo, kdyby se některé postavy známé z kapel DARKANE, MESHUGGAH a DEVIN TOWNSEND BAND spojily a vytvořily klasicky heavy metalové album. Pokud vás zajímá odpověď, jak to dopadne v konkrétním případě kytaristy Christophera Malmströma, basáka Gustaf Hielma a bubeníka Ryan Van Poederooyena, pak stačí sáhnout po kotoučku „Non Human Level“. Jelikož se jedná především o projekt páně Malmströma, dá se předpokládat, že si tento instrumentálně výborně vybavený kytarista toužil nějak ulevit od tvůrčího přetlaku, přeci jen příprava poslední desky DARKANE zabrala snad až příliš času a kreativní dušička za tu dobu jistě nashromáždí spoustu zajímavých nápadů. Snad i z důvodu, aby svou domovskou skupinu neochudil o vlastní nezanedbatelný tvůrčí podíl, uhnul Christopher při své boční aktivitě trochu stranou, a tak přestože je z celé nahrávky jasně cítit, že thrash metal má tento týpek neoddiskutovatelně rozpuštěný v krvi, celkové vyznění projektu NON HUMAN LEVEL je hodně posunuto do klasičtější heavy metalové polohy.
Výsledná podoba alba je tedy jakási kombinace heavy metalu a thrashových prvků. Postupy a struktura skladeb se kloní spíše k tomu prvnímu, zpracování je však výrazně ovlivněno právě thrashovým přístupem, ke kterému přispívá i poslední ještě nezmíněný, v žádném případě však ne zanedbatelný, člen tohoto projektu, kterým je bubeník DARKANE Peter Wildoer. Zde se však tato známá postavička pasuje do pozice na mikrofon slintajícího řvouna, a právě jeho agresivní, štěkavý a nutno zdůraznit, že velice dobrý vokál se pohybuje v typicky thrashové poloze. To další, co z této v podstatě heavy metalové desky dělá poněkud thrashově znějící nahrávku, je kromě občasných typicky zasekávaných kytarových postupů hlavně zvuková a produkční stránka, kterou Malmström ošetřil opravdu prvotřídně a která je poplatná dnešní, v thrashovém ranku obvyklé, produkci. Jde tedy o ostře chrastivý kytarový zvuk, který dodává linkám znervózňující agresivní ráz a celkový dojem je pak mnohem výraznější, než jak by podobná nahrávka působila v jemnější a čistší zvukové poloze. Kouzlo ostře zběsilých jízd známých od domovských DARKANE je tedy částečně zachováno a síla agresivně šlapajícího skvěle vyladěného mechanismu je zdůrazňována i perfektní prací bubeníka Poederooyena, který své linky vyšívá jako přesně seřízený šicí stroj. Tlumená basa páně Hielma už jen citlivě dolaďuje rytmický základ.
Christopher samozřejmě neochudil především sám sebe a vytvořit si dostatek prostoru pro ukázky své kytarové dovednosti, a tak se album jen hemží množstvím kytarových vyhrávek s sól, kterými jsou povětšinou ve slušném úprku se ženoucí skladby prosvětleny a bohatě zdobeny. Někdy to sice působí jako jedna velká exhibice a je cítit až přehnaná touha se vyřádit, jako celek to však stále drží pohromadě a musím přiznat, že výsledný dojem je funkční a nepřeplácaný především díky, snad až nenadálým, odlehčujícím zklidněním v podobě například skladby „Water“. „Non Human Level“ není albem, které by se snažilo přinášet nějaké překvapivé a invenční postupy, od bočního projektu určeného zřejmě především pro relaxaci hudebníků se revoluce ani čekat nedá, přesto je to perfektně zvládnutá deska šikovně kombinující dnes již provařené heavy a thrash metalové postupy do vkusné a produkčně perfektně ošetřené nahrávky, která rozhodně není zbytečná.